Nealkoholické nápoje jsou všeobecně považovány za trvanlivé a odolné vůči kažení. Přesto může spotřebitel výjimečně identifikovat v oblíbených nápojích jisté odchylky od běžného stavu, přítomnost přípachů, pachutí, plovoucích shluků, sedimentu nebo zákalu u obvykle čirých nápojů, či nafouknutí obalu. Zmíněné vady jsou zpravidla způsobené pomnožením kazících mikroorganismů, jsou patrné na „první pohled“ a tím konzumenta odradí od požití kontaminovaného výrobku. Patogenní mikroorganismy, tedy ty se schopností vyvolávat závažná onemocnění, se v nápojích vyskytují jen velmi ojediněle. Mezi mikroorganismy spojované s kažením nápojů patří bakterie mléčného a octového kvašení, určité kvasinky a plísně.
Povinností výrobce je jejich výskyt eliminovat výběrem kvalitních surovin, zvolením správného a dostatečného způsobu konzervace (pasterace, aseptické balící linky, chemické konzervační látky jako jsou kyselina benzoová, kyselina sorbová, nebo velcorin) a typem obalového materiálu.
K nejčastěji používaným nápojovým obalům určeným koncovému spotřebiteli patří skleněné lahve, PET lahve, nápojové kartony a plechovky (a odpovídající uzávěry). Jejich charakteristika, výhody a omezení pro balení nápojů jsou uvedeny v tabulce na odkazu níže. Základní funkce obalového materiálu jsou:
• ochrana před znehodnocením výrobku během skladování, tj. zaručení čerstvé chuti a příznivé kvality nápoje;
• funkce manipulační tj. jak snadno a bezpečně se s výrobkem manipuluje při nákupu i konzumaci;
• funkce informační a reklamní.
Všechny používané obaly musí splňovat požadavky na předměty a materiály přicházející do přímého styku s potravinami, tj. nesmí se z nich uvolňovat žádné toxické ani senzoricky aktivní složky. Oproti minulosti se jako aktivní prvek stále více prosazují i ekologické aspekty.
Charakteristika nejběžnějších nápojových obalů včetně jejich výhod a nevýhod: tabulka
K trvanlivosti výrobku a odolnosti vůči kažení významně přispívá také dodržování doporučených podmínek skladování. Pro nealkoholické nápoje je běžná doba trvanlivosti dle typu 6–12 měsíců a po tu dobu by měly být skladovány v chladu, temnu a bez kontaktu se sloučeninami, které mohou migrovat přes obalový materiál do nápoje. Příkladem chybné praxe prodejců je uskladnění nápojů u výloh, v domácnostech je pak třeba vyvarovat se skladování nápojů v garáži a dodržovat doporučené podmínky uchovávání před i po otevření původního obalu.
Text byl převzat z publikace České technologické platformy pro potraviny: Nealkoholické nápoje edice Jak poznáme kvalitu? (2016), ISBN 978-80-88019-11-4
Zdroj obrázku: Pexels.com
