Vitamíny jsou nezbytnou součástí potravy. Správné složení jídelníčku je jejich nejpřirozenějším zdrojem. Ne vždy se však daří zajistit dostatečný přísun syrového ovoce a zeleniny, nesprávná úprava (hlavně tepelná) vede k částečnému nebo úplnému znehodnocení. Navíc zvýšenou potřebu vitamínů způsobuje i současný styl života s velkou psychickou zátěží i znečištěné prostředí.
Nedostatečný přívod vitamínů v potravě se v organismu projeví různými poruchami, v lehčích případech hovoříme o hypovitaminózách, těžší formy se nazývají avitaminózy. Dlouhodobý extrémní nedostatek vitamínů může mít i fatální následky. Dostatečný přívod vitamínů potravou je předpokladem optimálního fungování metabolických dějů a tím i udržení dobrého zdravotního stavu jedince i celé populace. Až na výjimky si je naše tělo nedokáže vitamíny samo vyrobit, a proto je musí získávat prostřednictvím stravy.
Množství vitamínů potřebných k zajištění dobrého fungování organismu záleží na věku, zdravotním stavu, ale i množství stresu, způsobu života nebo okolním životním prostředí. Jeden z momentů, kdy je potřeba dostatečné zásobení vitamíny, je těhotenství.
Období těhotenství a kojení s sebou přináší zvýšené nároky na některé minerální látky a vitamíny. Celkově je třeba mít takový příjem živin a energie, aby tím byly zajištěny všechny fyziologické a metabolické funkce matky i dítěte a udržely se adekvátní zásoby těchto živin v organismu matky. Pro těhotné ženy platí stejná obecná doporučení jako pro ostatní obyvatelstvo, pouze se mírně navyšují denní dávky některých specifických minerálních látek (vápník, jód, železo) a vitamínů (C. kyselina listová).
Hlavní zásadou je konzumace pestré stravy ze všech skupin potravin v přiměřeném množství, čímž se zaručí dostatečný příjem všech potřebných složek. Bohužel tomu tak ve většině případů není. Velice často ženy sice jí „za dva“, ale to navýšení objemu stravy není ve prospěch zeleniny, ovoce a kvalitní bílkoviny, ale sladkostí a fasfoodových jídel.
Jaké tedy jsou nejdůležitější vitamíny v těhotenství?
Vitamin A
Vitamin A je potřebný pro řadu metabolických funkcí, buněčný růst, vývoj kůže a buněčných membrán. Doporučený příjem v těhotenství je 700 mcg. Nevýhodou tohoto vitamínu je, že se ukládá v játrech a lze se jím předávkovat, což může vést k vrozeným defektům plodu. Proto je vhodnější beta-karoten (tzv. provitamín A), který se přeměňuje na vitamin A přímo v těle dle aktuální potřeby organismu. Mezi přírodní zdroje patří mrkev, mango, meloun, papája, broskve a tmavozelená zelenina, dále pak máslo, mléko, sýry, jogurty, ledvinky a žloutek.
B – komplex
Další skupinou důležitých vitamínů je tzv. B – komplex -vitamíny skupiny B (B1, B2, B3, B5, B6, B9, B12), které ovlivňují celkový metabolismus. Mezi tyto vitamíny patří i kyselina listová (B9) – nezbytná pro tvorbu buněk, krvetvorbu, optimální funkci nervového systému a kostní dřeně, chrání plod ve velmi raných stádiích vývinu proti vzniku vrozených vývojových vad (např. rozštěp páteře). Proto již v době, kdy se žena pokouší otěhotnět, by měl být denní příjem kyseliny listové 400 mcg. S doplňováním tohoto vitaminu je třeba pokračovat až do dvanáctého týdne těhotenství. Mezi přírodní zdroje patří obilniny, pomeranče, růžičková kapusta, brokolice a kvasnicový výtažek.
Dalším důležitým vitamínem skupiny B je B12. Vitamín B12 pomáhá mimo jiné množení červených krvinek, zvyšuje chuť k jídlu, působí proti poruchám centrální nervové soustavy a periferních nervů. Nedostatek se projevuje jako zhoubná anémie (chudokrevnost). Jeho nedostatkem jsou ohroženi především vegetariáni. Zdroje vit.B12 jsou hovězí nebo kuřecí játra, telecí ledvina, srdce, sardinky, makrela, sledi, raci. V menším množství jej obsahují: pstruh, vejce, sýr, vepřové maso, mléko.
V těhotenství je ještě velmi důležitý vit.B2. Jeho doporučená denní dávka pro budoucí a kojící maminky je téměř o polovinu vyšší, než u dospělého člověka. Je to dáno právě tím, že se riboflavin podílí na tvorbě nových tkání a má vliv na vývoj plodu v těle budoucí matky. Zdrojem vit.B2 jsou vejce, kakao, vepřové, hovězí a telecí maso, ořechy, brambory, ryby, játra, ledvinky, srdce. V menším množství též pivní kvasnice, slunečnicová semena, hlávkové zelí, vejce, kuřata, neodstředěné mléko, brokolice, fazole, hrášek.
I když vit.B2 dobře snáší vysoké teploty, špatně snáší světlo a při styku s vodou dochází k jeho vyplavování, takže je nutné „vařit jej“ pouze minimální dobu a v přikryté nádobě. Je také narušován alkoholem, antikoncepčními tabletami s obsahem estrogenu a léky, obsahujícími síru.
Vitamin C
Vitamin C působí jako antioxidant, posiluje imunitu, podporuje vstřebávání železa. Je nezbytný pro růst a dobrý stav všech tkání. Má význam při krvetvorbě, tvorbě tkání, kolagenu, kostní hmoty, zubů, ale třeba i zvyšuje vstřebávání železa. Mezi přírodní zdroje patří hlavně citrusové plody, černý rybíz, paprika, melouny, květák, brokolice, brambory, kiwi. V menší míře jej obsahuje špenát, jahody, borůvky, papája, fazole.
POZOR: vitamín C se ničí teplem, varem, kyslíkem a tabákem. Dále některými léky: aspirinem, sirupy na vykašlávání, antihistaminiky. Vitamín C se také ničí stykem s železem, zinkem a mědí – řešením je používat na přípravu pokrmů nerez, sklo nebo keramiku.
Vitamin D
Vitamin D během těhotenství je nezbytný pro využití vápníku při stavbě kostí a zubů. Mezi přírodními zdroje patří slunce a živočišné produkty (tučné ryby – rybí tuk, vaječný žloutek).
Vitamin E
Vitamin E působí jako antioxidant, čímž brání vzniku volných radikálů, má pozitivní vliv na ochranu buněk. Významné zdroje vit. E jsou obilné klíčky, sójové boby, rostlinné oleje, ořechy, růžičková kapusta, listová zelenina, špenát, plnozrnné obilniny, luštěniny a vejce.
Jak tyto vitamíny do těla dostat?
Pokud těhotná žena nemá vyvážený a pestrý jídelníček již před plánovaným otěhotněním, ale i během celého těhotenství, dodržuje některou z jednostranných nebo alternativních diet, případně je silná kuřačka je vhodné doplnit chybějící vitamíny a minerální látky podobě tzv. prenatálních preparátů. Prenatální preparáty jsou speciální komplexy látek, jež pozitivně ovlivňují jednak zrající vajíčko, ale později i zdravý vývoj plodu i dítěte v době kojení. Většina prenatálních preparátů je vyváženou kombinací vitamínů, minerálů a stopových prvků, a to v takovém poměru a množství, aby v žádném případě nedošlo k předávkování těhotné nebo kojící ženy. Preparáty jsou specificky dělené pro prekoncepční období (před otěhotněním), pro 1., 2. A 3. Trimestr těhotenství.
S užíváním prekoncepčních preparátů je dobré začít 3 měsíce před plánovaným početím. Vajíčko totiž začíná zrát 3 měsíce před tím, než se uvolní z vaječníku a je důležité, aby správné živiny byly přítomny i v této fázi vývoje plodu.
Vhodné prenatální vitamíny dodají ženě, ale i dítěti všechny potřebné živiny. Ostatní multivitaminy, které nejsou určeny speciálně pro těhotné a kojící ženy obsahují většinou nadbytek vitaminu A, jehož potřeba v těhotenství ani během kojení nestoupá a mohlo by tak dojít k poškození plodu. Prenatální preparáty je vhodné užívat po jídle, kdy je nejvyšší vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích (A, D, E, K) a zároveň je i menší zatížení žaludku.
Autor článku: Ing. Hana Střítecká, PhD.
Zdroj obrázku: Pexels.com
