Alergická onemocnění patří společně s kardiovaskulárními chorobami, diabetem, obezitou k civilizačním onemocněním. Pro civilizační nemoci je charakteristické, že provázejí moderní způsob života. Alergie mají mezi těmito chorobami jedno prvenství: mohou se objevit již v dětském věku. V posledních padesáti letech byl v průmyslově vyspělých zemích zaznamenán zvyšující se výskyt respiračních alergických onemocnění, tedy alergické rýmy a astmatu, a byl označován jako epidemie alergie. 21. století je z tohoto hlediska ve znamení druhé vlny této epidemie. Ve vyspělých zemích totiž významně vzrůstá výskyt potravinové alergie. Potravinová alergie postihuje 6–8 % dětí do 5 let věku, u dospělých je méně častá, její výskyt se odhaduje kolem 3-6 %.
Potravinové alergie jsou nežádoucí reakce na potraviny, které jsou imunologicky podmíněné. Alergologové využívají k diagnostice potravinové alergie kožní a krevní testy a také expoziční testy. Při expozičních testech je podezřelá potravina z jídelníčku pacienta nejprve vyřazena a později pod dohledem lékaře znovu zavedena. Lékař hodnotí obtíže pacienta a spolu s výsledky kožních testů a laboratorních vyšetření určí, zda se jedná o potravinovou alergii. Léčba potravinové alergie není možná. Jedinou možností je potravinu způsobující alergii z jídelníčku pacienta vyřadit. Z tohoto důvodu je přesná diagnostika potravinové alergie velmi potřebná. Zbytečné vyřazení potraviny z jídelníčku může být dokonce škodlivé, zejména u dětí, kde je pestrá strava se zastoupením všech důležitých živin nezbytná pro zdravý růst a vývoj.
Projevy potravinové alergie jsou rozmanité a liší se u dětí a dospělých. Alergická onemocnění mají svoji charakteristickou posloupnost, kterou nazýváme alergický nebo také atopický pochod: potravinová alergie – atopický ekzém – alergická rýma/astma. Alergie kojence nebo batolete se nejčastěji projeví právě jako potravinová alergie.
Alergie na bílkoviny kravského mléka, vejce, méně sóju, pšenici a arašídy postihuje převážně malé děti, kojence a batolata. Citlivost k potravinovým alergenům vzniká u dětí buď cestou trávicího traktu kojence, často již během kojení, nebo cestou kožní, při porušené kožní bariéře, jak to vídáme u dětí s atopickým ekzémem. V ideálním případě během dětství potravinová alergie postupně vyhasíná, což znamená, že dítě začne potravinu, na kterou bylo dříve alergické, tolerovat. Pravidelně se u těchto dětí, tak jak pokračuje alergický pochod, později rozvine alergie k inhalačním alergenům (roztočům, pylům, plísním, zvířecím alergenům) pod obrazem alergické rýmy nebo astmatu.
U starších dětí a dospělých je spektrum potravinových alergenů jiné. Hlavními potravinovými alergeny tohoto období jsou stromové ořechy, semena, arašídy, ryby a mořské plody. U dospělých souvisí potravinová alergie v našich podmínkách nejčastěji s alergií na pyly břízy, která vede prostřednictvím zkřížené reaktivity mezi pylovými alergeny a potravinami (ovoce a zelenina, stromové ořechy, arašídy) k projevům potravinové alergie.
Autor článku: MUDr. Eliška Kopelentová, FN Motol
Zdroj obrázku: Pixabay.com
