Preference sladké chuti je člověku vrozená a hrála důležitou roli ve vývoji člověka. Sladká chuť signalizovala našim předkům, že je daná potravina zdrojem rychle využitelné energie. Zároveň byla
i informací, že potravina je pro konzumaci bezpečná, že není zkažená. Z těchto důvodů je také sladká chuť identifikovatelná na samotné špičce jazyka. Málokdo dokáže zcela odbourat chuť na
sladké a konzumaci sladkých potravin, musel by totiž potlačovat své přirozené chuťové preference. Sladká chuť zároveň vyvolává libé pocity, proto jsou sladké potraviny a nápoje tolik oblíbené, a to
zejména u dětí.
Adikce (často také uváděná jako závislost) je lékařský termín označující nutkání ke konzumaci určité látky, které je vyvoláváno chutí. Časem se vytváří tolerance, takže pro dosažení stejného
účinku je třeba většího množství látky. Jestliže je její příjem zastaven, dostavují se abstinenční příznaky, které ztěžují odvykání.
Přestože mediální zprávy o výzkumech prováděných na myších a krysách vyvolaly určité obavy, zda mohou být také cukry návykovou látkou, vědecké studie prováděné na lidech nepodporují jednoznačně domněnku, že by cukry mohly být fyziologicky návykové. Nedávno provedená studie NeuroFAST financovaná EU a zabývající se biologickými procesy probíhajícími při konzumaci potravin vytvářením návyku a stresem došla k závěru, že současné důkazy nepodporují názor, že by pouze jedna látka ve stravě mohla být příčinou přejídání a vzniku obezity u lidí.
Pokud jde o populaci, neexistují žádné důkazy o tom, že by určitá potravina, její složka nebo přísada způsobovala stav, jako je přejídání. Zejména studie shrnující výsledky provedených
výzkumů neobsahují žádné důkazy podporující dřívější domněnky, že by cukr byl návykový nebo že by mohl přispívat k nadměrné konzumaci potravy.
Text převzat z publikace České technologické platformy pro potraviny: Sladká fakta o cukrech a sladidlech aneb čím si osladit život (2017), ISBN 978-80-88019-17-6
Zdroj foto: Pexels.com
